Češi zůstávají největšími masožravci Evropy

Zajímají vás trendy v jídle? Pak prosím na chvíli zbystřete, protože máme k dispozici skvělá a čerstvá data. Z celoevropského výzkumu „Eating at Work“, který vždy jednou za čtyři roky zrealizuje Compass Group ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos Research. A jako vždy jde z obsáhlého reportu vyčíst neskutečné množství užitečných informací. Ať už jde o stravovací zvyklosti v jednotlivých zemích, měnící se preference podle generací nebo rozlišné přístupy k jednotlivým typům pokrmů. Ostatně, 13 856 dotazovaných už je opravdu důvěryhodné číslo. 

O jednotlivé poznatky se s vámi na Českém obědě budeme dělit v následujících měsících pravidelně. A to nejen pomocí článků nad jednotlivými výsledky průzkumu, ale také prostřednictvím přehledných infografik. Dnes se podíváme na preference strávníků v jednotlivých zemích. 

„Opět jsme ukázali, že zůstáváme největšími masožravci Evropy,“ směje se na úvod Petr Brož, ředitel HSE české společnosti Compass Group. Masovou stravu vyžaduje 94 % Čechů, což je nejvíce ze sledovaných zemí. Přes 90 procent se dostali už jen Rusové s 93 %, naopak ve Švédsku a Turecku je to jen 80 %. 

Částečně bezmasou stravu (obvykle s tolerancí ryb), kterou vyžadují takzvaní pescetariáni, preferují u nás pouhá dvě procenta strávníků. Vegetariánskou stravu založenou pouze na čistě bezmasé stravě pak 3 % sledované populace. Veganská jídla vyžaduje pouhé procento českých zaměstnanců. Přitom například v Dánsku nebo Švédsku tvoří vegani už šest procent veškerých strávníků.

„Statistiky tak víceméně kopírují mnohá očekávání. Seveřané jsou v mnoha ohledech považováni za milovníky přírody a udržitelného přístupu k životnímu prostředí, proto u nich vidíme větší příklon k alternativnímu stravování. U Turků je možné vysledovat vliv rozdílného náboženství, které některá masa nepovažuje za vhodná ke konzumaci. Nejblíže k nám mají v tomto ohledu Rusové, s nimiž nás pojí čtyřicet let výchovy a návyků,“ komentuje Petr Brož.

V práci zdraví tolik neřešíme 

V mnoha ohledech ještě zajímavější čísla přináší hned následující statistika. V ní lidé z různých zemí odpovídali na otázku, zda se snaží jíst v práci zdravě. Zatímco téměř polovina respondentů z Irska, Francie nebo Norska odpověděla, že ano, v případě Čechů byl počet kladných odpovědí pouze 21 %. Naopak Češi dají mnohem víc na pocit než na počet kalorií. 

„Pro české zaměstnance je mnohem důležitější to, aby se po jídle cítili v pohodě. Nechtějí počítat kalorie, řešit v práci dietu. Ale chtějí se dosyta najíst. Což ostatně vidíme i z našich vlastních statistik, které sbíráme dennodenně prostřednictvím více než 100 tisíc porcí, jež připravujeme ve všech typech provozoven. Stále platí, že si dáme rádi řízek, guláš nebo svíčkovou. Ve chvíli, kdy tato jídla stojí proti zdravějším alternativám, zvolí je drtivá většina strávníků. Zdraví pro nás není tak rozhodující aspekt,“ doplňuje Tomáš Čabaj, ředitel nákupu Compass Group pro střední a východní Evropu.

Pokud jde o pracovní oběd, nejspolečenštějším evropským národem jsou Turci. S přáteli nebo kolegy obědvá 72 % obyvatel země, jež leží mezi Evropou a Asií. Překvapivě družní jsou, co se týče obědů, také Seveřané – Dánové se 68 % či Švédové s 65 %. Češi se drží v evropském podprůměru s 52 %, což je řadí společně s Iry na předposlední pozici mezi sledovanými zeměmi. Zdaleka nejméně lidí jí společně ve Spojeném království, kde pouhých 40 % obyvatel tráví čas u oběda s někým druhým. Zajímavou, ale logickou odchylku tvoří v uvedeném výčtu Španělé. Ti mnohem častěji obědvají doma s rodinou, což je však zapříčiněno tradiční siestou, která se v zemi z Pyrenejského poloostrova dodržuje tradičně už po generace.

„Trend ukazuje, že mladší generace stále častěji hledají alternativy k závodnímu stravování. Přesto jídlo v krabičce snězené o samotě z mého osobního pohledu nikdy nedokáže plnohodnotně nahradit oběd s kolegy. Nejde totiž jen o jídlo jako takové, ale o celkový pocit ze stravování. To, že někam jdete, tvoří cenné neformální vazby mezi kolegy. Což je užitečné nejen pro zaměstnance samotné, ale i pro firmu. Protože kde jsou vazby, tam je mnohem vyšší procento loajality,“ uzavírá Petr Brož.

Jak je to se změnami trendů v rámci generací? Kolik toho lidé v práci vypijí? Které národy si dopřávají snacky nebo zákusky? V kolik hodin v průměru snídáme nebo obědváme? Nebo kolik utrácíme za jídlo jako takové? To všechno jsou data, o něž se s vámi již brzy podělíme. I to je dobrý důvod, proč se vracet na Český oběd.