Čtvrt století v OKD: Příběh, který nekončí jen zavřením provozu

Spolupráce v OKD nebyla jen o zajištění stravování. Byla to kapitola, která trvala téměř 25 let a zanechala silnou stopu nejen v lidech, ale i ve vzpomínkách a v každodenní poctivé práci.

Už od roku 2001 se zde psal příběh jednoho z největších gastro provozů svého druhu. Denně se připravovaly tisíce jídel, vzniklo nespočet důlních svačin a samozřejmostí byl i neomezený pitný režim. Vařily se hektolitry čaje, podávaly se sirupy, bílá káva i voda. Každý havíř měl svůj nárok na vydatnou svačinu, nebo teplou polévku, mezi kterými nechyběly legendární dršťková, gulášová nebo fazolová.

Součástí provozu byly také kantýny, kde si klienti mohli koupit vše od zákusků až po chlebíčky. Nechyběla ani poctivá klasika jako chleby se salámy a paštikami, smažené řízky, kuřata nebo domácí uzené.

V době největšího rozmachu zde pracovalo až 160 zaměstnankyň. Pro mnoho z nich byla práce v OKD otázkou hrdosti. Hornictví mělo na Karvinsku vždy silné postavení a tomu odpovídal i přístup lidí k práci. Vznikl stabilní tým, kde řada zaměstnanců zůstávala od vyučení až téměř do důchodu.

A právě lidé jsou tím, co zůstává nejsilnější vzpomínkou.

Atmosféra na pracovišti byla postavená na respektu, pracovitosti a vzájemné důvěře. Týmy fungovaly spolehlivě, ať už šlo o kuchaře, nebo pomocné síly, které každý den odváděly náročnou práci od brzkého rána. Přestože provoz nebyl jednoduchý, protože výdejny důlních svačin čelily každodennímu náporu a specifickým podmínkám – nikdy nebyl problém s hygienou ani s kvalitou služeb.

Důležitou roli hrály také vztahy. Spolupráce s klientem byla vždy založená na vzájemném respektu a otevřené komunikaci. Celý provoz stál na lidech, kteří měli o svou práci skutečný zájem a brali ji zodpovědně.

Dnes se ale tato dlouhá kapitola uzavírá. Provoz v OKD končí a důvody jsou všem dobře známé. O to těžší je loučení pro zaměstnance, pro vedení i pro všechny, kteří byli jeho součástí.

„Strašně moc nás to bolí,“ zaznívá upřímně.

Velké poděkování patří především všem našim kolegům, kteří se na chodu restaurace podíleli s obrovským nasazením a srdcem. Zejména pak těm, kteří stáli každý den v první linii a svou prací drželi celý provoz pohromadě.

Jedna etapa končí, ale respekt k odvedené práci zůstává.