Generace Z přichází do práce. Její zvyky jsou jiné, a platí to i v jídle

Generace Z je oblíbené společenské téma. Jací jsou lidé, kteří se narodili po roce 1996? Ti, co už vyrostli s technologiemi, nedokážou si představit život bez sociálních sítí a zároveň rozumí humoru youtuberů? Co čekat od generace, jež už vyrostla v globalizovaném světě plném nekonečných možností? Jací to budou zaměstnanci, jací rodiče a jací manažeři? Jaké hodnoty přinesou do společnosti?

Letmým pohledem se zdá, že jsou schopni mnohem intenzivněji bojovat za udržitelnost planety (aneb kdo by neznal Gretu Thunberg nebo aktivitu Fridays For Future, kdy vidíme mladé lidi demonstrovat proti změně klimatu v ulicích). Ale zároveň je s nimi mnohem těžší pořízení v tradičních zaměstnáních, protože se nedokážou tolik soustředit a vykročit ze zón osobního komfortu. Podívejme se na tuhle generaci řečí statistik z největšího celoevropského průzkumu Eating At Work 2020, který pro největší stravovací společnost Compass Group vypracovala výzkumná agentura Ipsos ve 13 evropských zemích. Než ale začneme, ještě jedna malá douška: ač se to může zdát k neuvěření, děti narozené v roce 2000 už letos slaví dvacítku.

Každodenní stravovací návyky jsou jiné

První odlišnost ve stravování je přitom možné pozorovat hned zrána. Zatímco 73 % zástupců poválečných generací snídá v klidu doma, u generace Z je to pouhá polovina. Naopak 47 % „zetek“ posnídá při cestě do práce, což by udělalo jen 16 % lidí z generace jejich rodičů. V průměru také přicházejí do práce téměř o hodinu později než pováleční „baby boomers“.

Co se týká oběda, je tahle změna ještě markantnější. Hned 71 % zástupců generace Z chce jíst mimo práci – ideálně opustit i budovu, ve které pracují. „V tomhle případě je krásně vidět, jak se mění zvyklost generace po generaci. Starší lidé jsou zvyklí jíst výhradně v práci nebo doma, ale čím je zaměstnanec mladší, tím více je zvyklý vyrážet na jídlo do restaurací, využívat firmy na dovoz jídla nebo si koupit jídlo v samoobslužném automatu,“ říká Petr Brož, HSE Director Compass Group pro region střední a východní Evropy.

„Mění se ale i vnímání pauzy jako takové. Starší lidé ji skutečně vnímali jako čas vyhrazený přímo k jídlu. Zatímco mladší generace si chtějí mnohem víc odpočinout a zrelaxovat. Chtějí se podívat na mobil a zkontrolovat sociální sítě. Což je věc, kterou zástupci dvou starších věkových skupin prakticky nedělají,“ dodává Petr Brož.

Za jídlo jsou ochotní si připlatit

Možná právě proto, že tráví čas s mobilem a sociálními sítěmi, tolik nevyhledávají společnost svých kolegů. Ta je typická pro generace tzv. „baby boomers“ z poválečných let a generaci X (narozenou primárně v 60. a 70. letech). Pro mladší není přítomnost kolegů tou nejzásadnější podmínkou. Pokud už s nimi vyrazí, chtějí si svůj kolektiv vybírat. Před kolegy z práce dávají spíše přednost svým přátelům. 

Liší se u nich také ochota utrácet. Zatímco prakticky všechny předchozí generace spojovala snaha ušetřit za oběd a zvolit nejnižší cenu (typické pro poválečné generace), generace Z si mnohem více potrpí na kvalitě a čerstvosti jídel. Je mnohem náchylnější sáhnout také po speciální nabídce, za kterou si klidně i připlatí.

„Ale není to jen o tom. Mladší lidé stále častěji požadují vyšší úroveň celé služby. Vyžadují příjemnější prostředí, větší možnost výběru i pestřejší nabídku. Oceňují speciálně upravené menu pro vegany nebo celkovou udržitelnost provozu. Vidíme to i na vlastní oči v našich provozovnách, kde je tento trend velmi patrný,“ doplňuje Petr Brož.

Obecně také platí, že v nejmladší generaci je nejmenší procento jedlíků masa. Zatímco v generacích lidí narozených mezi lety 1945 až 1980 jí maso 92–93 % zaměstnanců a ještě v případě mileniálů jde o 85 % ze sledované skupiny, lidé narození po roce 1996 už jedí maso pouze v 70 %. Přičemž 11 % z nich se hlásí k vegetariánství a dalších 8 % k veganství – tedy k tomu, že nejedí nejen maso, ale ani žádné živočišné produkty včetně mléka či vajec. „Tím, že se mladí lidé obecně zajímají o budoucnost planety, se tak nějak přirozeněji začínají zajímat i o svoje tělo. Víc řeší, co jedí, a dobře si uvědomují, že jídlo hraje klíčovou roli ve snaze zůstat zdravý. Proto řada z nich skutečně řeší složení každé potraviny,“ uzavírá Petr Brož.