Když vaří ředitel i manažerka. Provozní praxe ukazují, co ještě vylepšit

Potýká se s tím kdejaká firma. Management sice rozumí číslům, ale výrobu dlouho nezažil. A lidé z výroby zase nemají přehled o tom, do čeho všeho se jejich práce propisuje. Aby si obě strany byly blíž a všechno fungovalo jako správně vyladěný stroj, od toho existují v Delirestu provozní praxe.

Jedná se o každoroční tradici, kdy zaměstnanci z centrály vyráží pracovat přímo do jednotlivých kuchyní. Cílem je posílit propojení mezi kancelářemi a kolegy v provozu, zlepšit vzájemné porozumění a přinést inspiraci pro další rozvoj služeb. Znamená to, že i lidé z nejvyššího managementu oblékají zástěru a berou do rukou nůž. Protože to nejdůležitější ze služby firmy je právě skvěle vyladěné jídlo.

„Vzpomínám na to dodnes a jenom v dobrém. Byla sezona dýní, které jsem připravovala do různých jídel, a u toho se dozvěděla spoustu tipů od kolegů, kteří byli také rádi, že jsme se mohli takto potkat,“ shrnuje svůj zážitek z praxe Eva Němečková, HR manažerka, která už takto působila ve čtyřech provozech.

Každý v kůži kuchaře
V jejích slovech se odráží všechno to, proč jsou praxe důležité a proč se v Delirestu dělají už léta. Zaměstnanci centrály získají reálný vhled do každodenního fungování restaurací – co obnáší práce kuchařů, provozního personálu i manažerů provozu. „Posiluje se tak týmový duch a společně přicházíme na to, co funguje nebo co by šlo ještě zlepšit. Poznatky pak často vedou ke konkrétním vylepšením v procesních oblastech,“ podotýká Němečková. A dává to smysl. Pokud je člověk běžně zodpovědný za lidské zdroje, obchod nebo nákup, má většinou velmi dobře nastudováno, co firma dělá a jak funguje, ale přímo do kuchyně se hned tak nedostane. Díky provozním praxím do nich ale míří všichni včetně generálního ředitele.

„Nejdříve si vytipujeme pobočky, kde je zapojení možné. Jejich seznam pak dostanou zaměstnanci centrály s tím, ať si vyberou tu svou. Následně se každý zaměstnanec domluví s vedoucím vybraného závodu nebo školní jídelny na termínu praxe,“ vysvětluje Němečková s tím, že informaci dostává i klient – firma nebo výrobní podnik, kde se kuchyň nachází. „Všichni naši zaměstnanci mají potřebná školení a vědí, jak se v kuchyni chovat. A od klientů už víme, že tuto naši aktivitu vítají,“ líčí HR manažerka, která si pak v různých městech všímá, jak se zaměstnancům cestuje do práce nebo jak by se dal ještě vylepšit nábor.

Střípky poznatků od jednotlivých kolegů se pak skládají do skládačky různých vylepšení. „Sama jsem si odvezla hlavně zjištění, jak moc důležité je mít jasně rozdělené úkoly, fungující komunikaci a týmovou spolupráci. Ve firemní restauraci je nutné vše dobře načasovat, aby bylo vše připraveno včas, výdej jídel byl plynulý a zákazníci spokojení,“ přidává svůj poznatek obchodní ředitelka Delirestu Silvie Kaufmanová, která působila ve firemních restauracích.

Eliška Sapíková z HR naopak pomáhala při vaření hned ve třech školních jídelnách. „Ve své práci mám na starost právě pobočky Primirestu, takže jsem se jim chtěla ještě víc přiblížit. Byla jsem v Lysé nad Labem, v Berouně a v Milovicích a byl to pro mě obrovský zážitek. Přišla jsem do kolektivů se skvělou atmosférou a odnesla si, jak moc důležité je zůstávat v kontaktu napříč všemi našimi závody, abychom si předávali zkušenosti.“