Ne všichni mají Vánoce. Co se vaří v kuchyních, které nevypínají ani o svátcích?

Kde si přejete být o Vánocích? Na takovou otázku asi padne nejčastěji odpověď „doma“ nebo „s rodinou“. „V práci“ někdo vysloví jen stěží. Přesto jsou lidé, kteří i v období Vánoc a Nového roku na pracoviště musí. Zdravotnická zařízení, hasiči, elektrárny nebo třeba výroby, u kterých by pozastavení fungování bylo neúměrně drahé. Všude tam budou lidé i v období končícího roku. A jídlo je jednou z věcí, která jim to výrazně zpříjemňuje.

Jestli je nějaké místo, u kterého si lidé přejí, aby ani přes svátky nezůstalo bez obsluhy, pak je to jaderná elektrárna. A tam by to ani nikoho nenapadlo. Například provoz v jaderné elektrárně Temelín poběží i letos o svátcích stejně důsledně jako zbylých 365 dní v roce. V tomto konkrétním případě to bude navíc zaměstnancům zpříjemňovat kompletní vánoční menu. „Když jsou tady zaměstnanci, je jasné, že jsme tady i my. Z běžných 1600 lidí jich bude ve službě kolem 70 a je jasné, že my tady budeme pro ně,“ říká Miroslav Kodad, vedoucí závodu Eurest na místě, které tolik přitahuje pozornost.

Tu chtějí i zdejší kuchaři pro svoje menu, které bude vánoční, ale najde se i alternativa pro ty, kdo si tradiční jídla chtějí nechat na doma s rodinou. O Štědrém dni se tady bude začínat rybí polévkou s kořenovou zeleninou, bramborami a koprem. Následovat bude řízek nebo kapr s bramborovým salátem nebo houbový kuba se zelným salátem. A jako další chod masová směs s feferonkami, saláty nebo studené mísy s pečivem. „Letos jsme chystali i vánoční setkání s panem ředitelem a pekli k němu cukroví, takže vánoční menu je u nás kompletní. A těm, kdo opravdu budou muset do práce o svátečních dnech, jsme se postarali o kornoutky se slanými oříšky, které dostanou jako takovou malou pozornost. Snažili jsme se zkrátka lidem právě tyto dny co nejvíc zpestřit,“ přibližuje Kodad, který má přehled i o silvestrovském nebo novoročním menu. Zcela podle tradic na něj nesmí žádná drůbež, aby lidem neuletělo štěstí. Naopak určitě bude čočka, aby se lidí držely štěstí a peníze.

Sklárna nemá vypínač

Dalším příkladem provozu, který jen tak nejde vypnout, je Vetropack Nemšová na Slovensku, který leží kousek od slovenských hranic. Není řeč o kritické infrastruktuře státu, ale i přes to není možné stroje ani na pár dní zamknout a odejít. „Vyrábějí se tady skleničky a lahve a taková pec nesmí vychladnout. Proto chodíme do práce nepřetržitě,“ líčí Stanislava Behancová, pod kterou spadá zdejší stravovací provoz. Běžně se s kolegy starají o asi 200 lidí, přes svátky jejich počet klesne asi na polovinu. A jejich menu také kopíruje slovenské chutě. Servírovat se bude vánoční kapustnica (zelňačka) s houbami, ryba anebo řízek s bramborovým salátem. „Oni si ho lidé pak dají i doma, ale ke Štědrému dni to zkrátka patří,“ má vysledováno Behancová.

Jiný fenomén na Vánoce sleduje Marie Hašková, vedoucí závodu Saint Gobain ADFORS Litomyšl. I v tomto případě jde o sklářskou výrobu a ani oni si nemůžou ztrátu způsobenou případným vypnutím pecí dovolit. „Výhas“ se tady dělá řízeně, a to jen jednou za devět nebo deset let. I v této závodní restauraci sází na klasiku, kterou ozvláštňuje smažená vinná klobása nebo poctivý vepřový steak. Další sváteční dny se chystá například osvědčená volba vepřo-knedlo-zelo nebo svíčková, zkrátka jídla, která si spojujeme se svátečními příležitostmi. A v ADFORS v Litomyšli si firma na mimořádné úrovni závodního stravování dává opravdu záležet.

„Pro management je to priorita, čemuž je přizpůsobená i dotační politika. Polévky tady mají zaměstnanci za korunu a například minutku za 18 korun. Na jídlo chodí v podstatě všichni,“ přibližuje Hašková, která má upřímnou radost i z reakcí samotných hostů restaurace. Chválí se obecně, ale přes svátky prý snad ještě víc. „Lidí chodí méně, a i když by raději byli doma s rodinou a oni musí zastat práci i za kolegy, tak mají hezkou sváteční náladu a celé je to moc milé. I když ani pro nás není někdy jednoduché vánoční služby obsadit, k naší službě klientovi to přirozeně patří,“ uzavírá s pochopením Hašková.