Češi a Slováci. Tolik si podobní a tolik odlišní, když na to přijde. Přesně to vychází i z výzkumu v restauracích českých a slovenských poboček Delirestu. Těch je mimochodem v obou zemích více než 160 a měsíčně uvaří a vydají 1,5 milionu jídel. Závodní restaurace fungují v podobných typech podniků, chodí do nich stejné typy lidí. Přesto se i tady ukazuje, že chuťové preference se liší a na talíři oběma národům udělá největší radost něco jiného.
Zjistit to umožnila rozsáhlá digitalizace jednotlivých závodních restaurací, díky které jsou dostupná data o nejprodávanějších pokrmech nebo spotřebovaném množství surovin. Už z prvních přehledů, které jsou aktuálně k dispozici, plyne, že společné rysy Češi a Slováci nezapřou. V některých kategoriích jídel se ale projevují výrazné odlišnosti.
Ukazuje se to hlavně u polévek. V obou zemích je tou nejoblíbenější klasická gulášová, na dalších příčkách pomyslných stupňů vítězů se ale otvírají dva jiné světy: Zatímco na Slovensku vede hrachová s uzeninou a zelná se salámem, Češi sahají po slepičím a hovězím vývaru.
„Vysvětluji si to tím, že v Česku je větší tendence považovat polévku za předkrm a přípravu na další chod. Na Slovensku mají sytější polévky větší tradici – v některých regionech bývají náhražkou hlavního jídla,“ interpretuje data Kristýna Ostratická, Fit Brand Chef Delirestu, a souhlasí s ní i executive chef celé společnosti Michal Pažák, který přidává další pohled: „Jsou to pro nás zajímavá data, tím spíš, že ve většině restaurací nabízíme oba typy polévek. Musíme ale myslet na to, že hodně našich hostů pracuje v průmyslu, mají hodně velký výdej energie, a proto potřebují víc zasytit.“
Sběr dat z jednotlivých provozů také rozsekl odvěký spor, jestli mají hlavně Češi raději „smažák“, tedy smažený sýr, nebo svíčkovou. Křupavý a táhnoucí se sýr se stal pro ně v kategorii hlavních chodů volbou číslo jedna a dvojkou na Slovensku. Ačkoliv z toho nejspíš nebudou mít radost lékaři a výživoví poradci, smažená jídla obecně, jak ukazuje infografika, žebříčku populárních obědových jídel vévodí.
Podle Kristýny Ostratické to ale ani s tou výživovou stránkou nemusí být tak špatné. „To, že si lidé rádi dají smažená jídla v závodní restauraci, ještě nemusí znamenat, že je jedí denně i doma. Za jejich popularitou určitě stojí i fakt, že tyto pokrmy jsou náročné a zdlouhavější na přípravu, nejdřív trojobal a pak manipulace s velkým množstvím oleje, k tomu spousta nádobí, mastnota a načichlá kuchyň. Jednodušší a pohodlnější zkrátka je zajít si na toto oblíbené jídlo do závodní restaurace,“ má jasno Ostratická.
Pozici fenoménu nezpochybňuje ani Michal Pažák. „Je to vždycky sázka na jistotu nejen u nás, ale například i v sousedním Rakousku. Všeobecná obliba plyne z charakteru smažených jídel – hlavně jejich křupavosti, díky které se staly i nedílnou součástí našich svátečních stolů. Jejich rizik jsme si vědomi, proto je pro naše restaurace Delirest opravdu důležité, abychom je do jídelníčků zařazovali s mírou a nabízeli i hodnotnější alternativy.“
Data o nejoblíbenějších jídlech se vztahují i ke sladkým jídlům. Této kategorii vévodí dukátové buchtičky – v Česku jsou ty s vanilkovým krémem nejoblíbenější, na Slovensku druhé. „Předběhly“ je jen klasické buchty plněné povidly.
Statistiky jsou důležité i proto, že se z nich dá usuzovat, jak hostům chutnají speciality, které jim kuchaři servírují v rámci pravidelné akce Gastrokalendář. Vždy ve třetím týdnu v měsíci se ve všech provozech Delirest objeví jedno speciální jídlo – jeden zajímavý recept. „Cílem je přinášet na menu nové produkty a jídla s příběhem, posunovat naši nabídku dál, a ještě rozšířit její pestrost. V rámci našeho Gastrokalendáře se objevují jídla sezonní, podle aktuálních trendů, která se inspirují v kuchyních jiných zemí a kontinentů,“ vysvětluje Michal Pažák, kterému data ukazují, že nejvíc hostům chutnají pomalu připravovaná masa a netradiční kombinace chutí.