Výzkum školních obědů: Pro rodiče jsou garancí, čekají od nich ale větší výběr, lepší kvalitu a inovace

Školní oběd je grunt – to v Česku platí už téměř 60 let. V právě startujícím školním roce si Česko připomene vznik první organizační a výživové normy o školním stravování u nás. Ta nejenže přinesla řád, ale postupně vznikl systém, který funguje dodnes. Jak v této souvislosti vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury IPSOS pro Scolarest, ve školních jídelnách se dnes stravuje přes ¾ dětí a teenagerů (76,7 %). Pro přibližně jednoho z deseti rodičů (13 %) je ale cena obědů zásadní překážkou, a to navzdory tomu, že vnímají, jak důležitý je školní oběd i z hlediska sociálních kontaktů dětí. Jak dál vyplynulo z nezávislého průzkumu, hlavně v menších městech realita jídelen zaostává za očekáváním rodičů, především co se týče výběru, kvality i pružnějšího reagování na novinky a výživové trendy. Právě na to všechno reaguje nové menu v jídelnách Scolarest, které se začne podávat od 1. září.

Priority rodičů

Aby si dítě pochutnalo. Aby jedlo zdravě a vyváženě. Aby nemělo hlad, nemuselo jíst, co nemá rádo, a bylo v průběhu oběda v kolektivu se svými spolužáky. To jsou nejdůležitější aspekty, které rodiče zdůraznili v reprezentativním výzkumu IPSOS pro Scolarest. Téměř 1/4 dětí se ve školní jídelně nestravuje, nejméně tuto formu stravování využívají děti v Karlovarském kraji a v Praze – nejčastějším důvodem pro to je skutečnost, že se stravují doma (40,2 %). Finance jako zásadní překážku (12,8 %), proč se děti nestravují ve školní jídelně, přiznali rodiče v Praze, ale taky v Olomouckém, Pardubickém a ve Zlínském kraji, přičemž pro 3,4 % z nich jsou školní obědy zcela nad možnosti rodinného rozpočtu. K zásadním zjištěním patří i to, že 5 % dětí si obědy „řeší“ samo, to znamená, že dostávají od rodičů peníze a kupují si, co chtějí.

Jídelny pod „drobnohledem“

Z průzkumu dál vyplývá, že drtivá většina rodičů se ve stravování svých dětí sice angažuje (86 %), zároveň ale přiznává, že 2/3 dětských strávníků (71,4 %) si vybírá jídlo ve školní jídelně bez nebo jen s „lehkou“ kontrolou rodičů. Zároveň ale rodiče mají řadu návrhů, co by se mělo zlepšit: zapracovali by na výběru a pestrosti jídel (33,8 %), nabídce čerstvého ovoce a zeleniny (33,5 %), kvalitě surovin a jídel (25,2 %), inovacích v jídelníčku (20,8 %) nebo například sezonním výběru surovin (17,1 %). Překvapivým zjištěním reprezentativního průzkumu je, že každé přibližně desáté dítě (10,4 %) nemá v rámci školního oběda jakoukoliv možnost výběru.

„Ve školních restauracích by se měly děti seznámit s tím, jak vypadá a chutná zdravé a kvalitní jídlo. A právě ‚výběr‘ je něco, na co jsme se cíleně zaměřili v novém školním menu. Naši strávníci ho měli zajištěný vždy, teď ho pod dohledem týmu odborníků na výživu a našich kuchařů, ale i na základě názorů rodičů a dětí ještě rozšiřujeme a dáváme mu ucelenou podobu,“ zdůrazňuje Michal Debrecéni, generální ředitel Compass Group/Scolarest, a dodává: „Děti už léta v oblasti stravování vychováváme formou hry. Náš maskot dobrých školních obědů Barvožrout učí děti rozmanitosti a pestrosti na talíři, jak by měla vypadat ideální porce, respektive že oběd nemusí být pouze smažený a obsahovat maso. Teenagerům zas Barvožrout připomíná, proč je dobré neplýtvat a nevyhazovat zbytečně jídlo. Teď k tomu přidáváme ještě větší porci různých forem ovoce a zeleniny, nových surovin a receptur zrcadlících změny ve společnosti. Jako největší soukromý poskytovatel školního stravování v Česku neseme zásadní díl zodpovědnosti za výchovu dětí k udržitelnosti a neplýtvání.“

Rozhodně přitom nejde pouze o jednorázové „zero waste“ projekty. Díky dlouhodobé spolupráci s organizací Zachraň jídlo se podařilo zařídit možnost darování nezkonzumovaného jídla. Od začátku školního roku toto jídlo bezpečně zabalené ve vratných obalech značky REkrabička poputuje potřebným hned ze dvou restaurací Scolarest, konkrétně z Gymnázia Jana Keplera v Praze i ze SPŠ Prosek. Další školní jídelny Scolarest se postupně připojí dle svých možností a kapacit v následujících měsících.

Co na talíř?

Jak vyplývá z reprezentativního průzkumu IPSOS pro Scolarest, v tomto ohledu jsou priority rodičů jasné. Panuje mezi nimi shoda v důrazu na nutriční a zdravotní parametry stravování – důležitost přikládají kvalitě jídelníčku připraveného skutečných odborníkem (13,8 %), ale i tomu, aby se dítě u oběda přirozeně a hravě vzdělávalo o zdravém životním stylu (11,4 %). Platí, že s vyšším dosaženým vzděláním rodičů význam těchto parametrů výrazně stoupá. Co se týče dalšího vývoje, žebříčku zásadních očekávání rodičů jednoznačně dominuje dostupnost čerstvých ovocných a zeleninových salátů (37,3 %), zařazování nových trendových a moderních surovin – např. kuskusu a bulguru (23,8 %), respektive požadavek na vznik samoobslužných školních restaurací (22,1 %), kde se dítě obslouží samo, vytřídí zbytky nesnědeného jídla a roztřídí po sobě i nádobí. Rodičům chybí i pružnější reagování školních jídelen na změny v chuťových preferencích strávníků včetně zařazování nových surovin a koření (21,2 %).

„Hodně diskutovaná je otázka norem nebo například spotřebního koše – jeho základy jsou věcně správné. I když se jedná o starší normu, určuje základní mantinely a záleží pak na konkrétní spolupráci odborníků na výživu a kuchařů, jak si s podobou školního menu poradí. Obecně výzkumy ukazují, že školáci, kteří se stravují ve školních restauracích, konzumují více vlákniny, mléka, ovoce a zeleniny – ochutnají jídla, která by jejich rodiče možná nikdy nenapadlo připravit, a mají tak víc energie na všechno to každodenní učení a objevování,“ je přesvědčený Michal Debrecéni, generální ředitel Compass Group/Scolarest.