Zelenina v jídle: Jak ji děti sní nejraději?

Že mají mít děti v jídelníčku dostatek zeleniny a vlákniny, na tom se asi shodneme. Jak jim ji ale naservírovat tak, aby bylo jídlo lákavé a děti si pochutnaly, na to se názory liší. Proto jsme vyzpovídali brandchefa školních jídelen Primirest Tomáše Cikharta, který má v kapse spoustu tipů, a ukazuje tak, jak nad skladbou jídelníčků on a jeho kolegové přemýšlí. Malá ochutnávka na začátek: není to o jednom neodolatelném receptu, ale o chuti hledat cesty, jak dětem všechny ty barvy, vůně a struktury přiblížit.  

„Zelenina je zdroj vlákniny a vitamínů a jídlo neuvěřitelně obohatí. Mimo to, že na jejím podílů záleží nám samotným, chce to po nás i legislativa. Ne každé dítě je ale na zeleninu zvyklé, takže jdeme postupnými krůčky,“ naznačuje Cikhart a sází tipy, které se budou hodit každé školní jídelně i každému rodiči: U menších dětí funguje schovávání zeleniny tam, kde se na ni tolik nesoustředí – třeba do pomazánek. Mrkvová láká díky přirozené sladkosti, celerová zase chutí připomíná kraba. „Když celer uvaříte, nastrouháte, smícháte s tvarohem, zakysanou smetanou a bylinkami, děti vůbec nepoznají, že ho jedí.“

Pomazánky a polévky fungují vždycky
Podobně dobře fungují polévky. Z jedné zeleniny se dá vytvořit krásně silný vývar a další se přidá ještě orestovaná, aby měla polévka i další chuť a tvary. Sázkou na jistotu jsou pak hutné krémy – třeba dýňová polévka, dlouhodobý hit. „Vývary mají děti rády, takže v nich snědí zeleniny poměrně dost, aniž by se nad tím nějak víc zamýšlely.“

Ve školních restauracích Primirest se dlouhodobě servírují na výběr tři hlavní jídla: jedno tradiční, jedno zeleninové s proteinovou složkou a jedno mezinárodní. Jedno z nich je zároveň vždy se snížením množstvím lepku, aby se vyšlo vstříc i dětem se zdravotním omezením. A když už je jídlo bez masa, autoři receptů vždycky myslí na to, aby se do něj dostalo aspoň 20 gramů bílkovin ze „zelených zdrojů“. Tady pak ve velkém nastupují luštěniny.

„Osvědčilo se nám je mixovat nebo zkrátka přidávat jejich podíl. Když děti vidí bramborový guláš s fazolemi, není to úplně ono. Ale jakmile se fazole rozmixují a guláš se tak zahustí, mají to moc rády. Podobné je to s boloňskou omáčkou, kterou někdy děláme místo masa s červenou čočkou a taky je to oblíbená varianta,“ dává Cikhart další možnosti, jak do jídelníčku přidat vlákninu.

Samostatnost zelenině nahrává
A připojuje ještě jeden tip, na který přišli v Primirestu po tom, co se v některých školách zavedli samoobslužný model stravování. Jakmile si totiž děti nabírají jídlo samy, sahají daleko častěji právě i po paprice, rajčatech nebo okurkách. „Stojí za tím podle mě dvě věci. Když jim nikdo nic nenutí, dělají to daleko ochotněji, než když nad nimi někdo stojí, nebo jim nedá volbu. Vidím to i na svém synovi, když jsme na dovolené. A jiná věc je, že u samoobslužného pultu máte možnost sáhnout po své oblíbené variantě. Kdo nejí rajče, vezme si dítě zkrátka okurku,“ dokazuje Cikhart, že cest ke zdravějšímu menu je mnoho. Mimo jiné i hra s Barvožroutem, která probíhá ve všech Primirest školách po celý školní rok.