Zima je pro tělo náročná. Posilněte ho jídlem a vitamíny

5. 11. 2020

#lifestyle

Jídlo znamená energii pro život. Ale je jídlo a jídlo. Když si jednotlivé složky pokrmů vybereme správně, můžeme jimi tělo zvlášť v zimním období chřipek výrazně podpořit. Výživová specialistka Kristýna Ostratická v rozhovoru radí, jaké látky se dají získat jednoduše ze stravy a které je možné efektivně doplnit jinou formou.

Když se teď mluví o tom, co bychom měli tělu dodávat, skloňují se nejvíc vitamíny C a D. Jsou to opravdu ty nejdůležitější?

Nejsou to ty nejdůležitější, ale pokud se bavíme o cíleném suplementování v době, jako je tahle, kdy potřebujeme imunitu trošku nakopnout, tak rozhodně oba dávají smysl. Není to s nimi ale úplně jednoduché. Žádný vitamín ale nefunguje sám o sobě. Aby tělo správně zužitkovalo vitamín C, jsou důležité i další vitamíny. V případě vitamínu C jsou to flavonoidy, které se přirozeně nacházejí v zelenině, ovoci, ale například i v pohance nebo oříškách. V zimním období je také vhodné nezapomínat na vitamín D (konkrétně vitamín D3), který nemáme možnost tolik načerpat ze slunečního záření. I to ale jde jinou cestou. Stačí vystavit slunci tvář nebo co největší plochu těla po dobu deseti až patnácti minut. Kromě slunečního záření můžeme vitamín D3 získat i z vaječných žloutků nebo tučných mořských ryb. Nachází se však výhradně v živočišných zdrojích, proto by zvýšenou pozornost na jeho suplementaci měli mít především vegetariáni a vegani. Vitamín D3 je vhodné zkombinovat s vitamínem K2.

Je nějaký rozdíl mezi hodnotou letního a zimního slunce pro naše tělo?

Je to stejné, jen zkrátka na podzim a v zimě je slunce méně a chodíme víc zahalení, proto ten nedostatek.

Co se týče vitamínu C, lidé si to s jeho příjmem zjednodušují tak, že si řeknou „aspoň jeden pomeranč denně“. Stačí to?

Pomeranč samozřejmě je zdrojem vitamínu C, na druhou stranu ale určitě existují potraviny, kde najdeme céčka mnohem víc. Paradoxně jsou to potraviny, kde bychom to třeba tolik nečekali. Víc céčka než v pomeranči se schovává například v brokolici, paprice nebo v kedlubně. A třeba v takovém kedlubnovém listí je ho až třikrát víc než v samotné bulvě, což lidé často vůbec nevědí.

Netradiční zdroj vitamínu C? Třeba kedlubna a hlavně její listí.

Dá se takové kedlubnové listí nějak rozumně jíst?

Jistě, chuťově nejlepší je podusit ho. Na druhou stranu céčko je jeden z vitamínů, který nejvíc podléhá zkáze právě při tepelné úpravě, takže pokud máme dobrého dodavatele na kedlubnové listí, tedy že není staré a ošklivé z obchodu, tak ho můžeme klidně nasekat najemno a přidat do salátu. Nabité céčkem jsou i plody, které nejsou teď v zimě k mání v čerstvé variantě, mám na mysli bobulovité ovoce, jako je rybíz nebo acerola. Ta se dnes už dá koupit také v práškové variantě a můžete si ji přidat například do smoothie. Letní plody ale můžeme mít klidně zamražené a schované.

Neničí vitamín C mrazení?

Mrazení není až tolik nešetrná úprava. Když se ovoce zamrazí v sezónní kvalitě, kdy má prospěšných látek nejvíc, a zamrazení probíhá šokově, je to ideální. Z toho důvodu doporučuju kupovat mražené ovoce v obchodě, protože výrobci k tomu mají patřičnou technologii, aby všechno proběhlo opravdu rychle. Ale dost vitamínů nám zůstane i v rybízu, který si zamrazíme v létě hned po sběru sami doma. Skoro bych řekla, že se v zimě nemusíme v obchodě bát sáhnout raději do mrazáku než pro pomeranč, který objel půlku světa.

Když vitamín C ale přece jen suplementujeme, stačí do sebe hodit nějakou tabletku?

Na to pozor, je velký rozdíl ve formách tohoto vitamínu. Skvělá je lipozomální forma, ke které se ale málokdo dostane. Nejlepší cesta k vitamínu C tak vede přes jednoduchý rozpustný vitamín C (čistou kyselinu askorbovou), který zakoupíte třeba v drogerii. V této formě tělo látku vstřebá velmi dobře.
V zimním období, ale i v čase, kdy máme víc stresu nebo vyšší fyzickou námahu, bychom měli dbát na zvýšený příjem vitamínu C. Ten je nezbytný i při nachlazení, během virových epidemií nebo při různých zánětech. Zvýšená denní dávka pro dospělého člověka dosahuje i 3 až 6 gramů (tedy 3000 až 6000 mg). Aby ale tělo nebylo překyselené a dokázali jsme vitamín C v rozpuštěné formě vypít, přidává se na 2 gramy vitamínu C jeden gram jedlé sody. Soda ho totiž zneutralizuje a nápoj navíc získá vynikající chuť, kterou milují třeba i děti. Osobně tento mix popíjím celý den, protože si takovou velkou dávku musím rozdělit do několika malých. Je to i proto, že když člověk dostane do těla velkou dávku vitamínu C najednou, nezpracuje ji a rovnou ji vyloučí. Tento režim je tak potřeba zavádět postupně, tělo si na něj totiž musí navyknout, jinak odpoví průjmem.

Pokud máte z léta zásoby v mrazáku, nebojte se je právě teď použít.

Soda stačí ta běžná na vaření?

Ne, je potřeba si dojít pro sodu do lékárny nebo do bioobchodu, nesmí totiž obsahovat hliníkové soli. Navýšení příjmu vitamínu C je v tomto období více než žádoucí a má velký smysl. Pokud máme na mysli naši celkovou imunitu, musíme se zaměřit na střeva, kde celá imunita sídlí. Proto bychom si měli zajistit dostatečný přísun vlákniny, zeleniny a ovoce, které bychom tím pádem neměli jíst jen kvůli vitamínům, ale také kvůli tomu, abychom do sebe dostali vlákninu a nasytili bakterie ve střevech. Počítá se také se zařazením fermentovaných potravin, jako je kysané zelí, acidofilní mléka, kefíry, kimči nebo různé pickles. Je to zelenina, kterou v zimním období přirozeně jedli i naši předkové. Jen pozor, aby zelenina byla opravdu kysaná, kvašená. Jen sterilovaná zelenina zalitá lákem z octu a cukru nestačí. Až během kvašení totiž vznikají bakterie mléčného kvašení, které potřebujeme.

Další články k tématu: