Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Nahlédněte s námi pod pokličku závodního a školního stravování

Vyhledávání

Děti v Tanvaldu si obědy nabírají samy. Baví se hrou a šetří životní prostředí

4. 10. 2022

Neplýtváme

Velká změna se od září udála ve školní jídelně Masarykovy základní školy v Tanvaldu. Compass Group tam pod hlavičkou Scolarest otevřela historicky první a zatím jedinou školní restauraci v Česku, která kompletně přešla na samoobslužný výdej obědů. Děti se tak učí samostatnosti a environmentálně přívětivějšímu chování. Po prvních týdnech fungování už je navíc vidět, že takzvaný finský model má spoustu pozitivních ohlasů.

Finský model je v Česku úplná novinka, která děti hravou a interaktivní formou učí větší odpovědnosti a úctě k potravinám jako takovým. Od běžného fungování se liší především tím, že si děti nabírají jídlo samy na základě vzorové porce. Až dojí, samy jdou vytřídit zbytky jídla, recyklovatelné obaly a nádobí do mycích košů. Cílem je, aby si vzaly jen tolik jídla, kolik snědí, a minimalizovalo se tak plýtvání.

Převrat v jídelně

„Bereme to tak, že ve školních restauracích by se děti měly seznámit s tím, jak vypadá chutné, zdravé a kvalitní jídlo, ale zároveň se učit samostatnosti a zodpovědnosti. A právě to nová forma stravování ještě víc posiluje,“ vysvětluje Michal Debrecéni, generální ředitel Compass Group. Finský model doplňuje už dřív spuštěné projekty orientované na děti. Ty se v jídelnách setkávají s maskotem Barvožroutem, jenž je učí, jak si poskládat pestrý a nutričně vyvážený talíř. Celoročně také hrají hru, která je motivuje vybírat si různorodá jídla, a za svoji snahu dostávají odměny. Nový model stravování, který upozorňuje na problematiku plýtvání a nutí zamyslet se nad tím, jestli má člověk ještě hlad, tvoří prozatímní vrchol vzdělávacích projektů. Nebyl by ale realizovatelný bez podpory vedení školy a jejího zřizovatele.

Finský model výdeje obědů vede děti k samostatnosti a zodpovědnosti.

Ohromnou změnu se podařilo uskutečnit díky novátorskému přístupu radnice, která se zajímá o nové trendy. „Tanvald má partnerskou smlouvu s jedním z německých měst, kde už se děti podobně stravují. Přístup už tedy znali, radní jsme nemuseli přesvědčovat pro něco neznámého, a navíc se jim novinka opravdu líbila,“ popisuje Josef Hásek, regionální ředitel Scolarestu.

Nová forma stravování vyžaduje stavební úpravy, mimo jiné tvorbu výdejního pultu, kde si děti obědy samy na talíři tvoří. V Tanvaldu se rozhodli vzít to jako součást komplexní rekonstrukce celé kuchyně i jídelny včetně stavební dispozice prostor nebo výměny technologií. „Celkové investice města překročily jeden milion korun, ale o penězích to není. Děti tráví ve škole minimálně čtyři hodiny denně. A právě ve škole a s dětmi je potřeba vhodnou formou řešit změnu špatných návyků a chyb ve výchově, ve stravování, v pohledu na svět…,“ doplňuje Vladimír Vyhnálek, starosta města Tanvald.

Týmová práce

Nová kuchyně i výdejna s jídelnou splňují všechny legislativní požadavky včetně hlídání teplot, při kterých se mají teplá i chlazená jídla vydávat. Na všechno dohlíží zaměstnanci Scolarestu i učitelé a učitelky, kteří hrají v rozjezdu celého nového systému obrovskou roli. V praxi zatím funguje nad očekávání. „Děti jejich nová samostatnost opravdu baví, rychle si zvykly nabrat si jídlo podle vzorové porce i na to, že si můžou jít přidat, pokud mají ještě hlad. My jsme je se změnami seznámili hravou formou hned na začátku roku při prohlídce s maskotem Barvožroutem, který jim všechny novinky vysvětlil. Drobná pomoc je ale potřeba každý den a v tom jsou paní učitelky i paní na výdeji skvělé a nezastupitelné,“ pochvaluje si zajetí změn Josef Hásek, a to s vědomím, jak složité je prosadit takovou změnu jinde.

Myšlenka zavádět finský model je stará několik let, ne každá škola je ale ochotná ji přijmout. V minulosti například jinde převážily obavy, že by si děti mohly ublížit, což byl ale podle Háska spíš projev neochoty posouvat cokoliv k lepšímu. „Tady se nám stalo, že i paní učitelky, které měly trochu obavy, dnes mají ohromnou radost, jak si děti samy od sebe berou k jídlu zeleninu a oblíbily si i maso,“ líčí Hásek a ještě jednou vyzvedává zapojení zaměstnanců i ředitelky školy.

Nový systém má totiž ještě další benefity. Jeho součástí je i měření množství odpadu, tedy zbytků, které děti nesnědí. Grafika s Barvožroutem na velkých obrazovkách přímo v jídelně jim pořád ukazuje, kolik jídla vyhodily. Když je to hodně, dostanou lehké pokárání a hlavně tipy, jak to zlepšit. Když je odpadu naopak málo, dočkají se velké pochvaly. „V Tanvaldu nám na tento typ obědů chodí děti z pěti tříd, které v současnosti vyhodí kolem dvou kilogramů zbytků, což rozhodně není špatný start. Navíc vidíme, jak nad plýtváním opravdu přemýšlí a doptávají se. Přesně toho jsme chtěli dosáhnout,“ doplňuje ještě Hásek.

Print Friendly, PDF & Email

Další články k tématu:

načíst více příspěvků