Zastavme plýtvání jídlem a potravinami. Je nejvyšší čas

Konečně. To je slovo, které vás napadne, když zaslechnete dnešní teenagery, jak spolu diskutují o nakládání s odpady, plýtvání jídlem, potravinami, zdroji a udržitelnosti planety. Je to důkaz, že celospolečenské klima se skutečně mění a do společnosti se dostávají témata, jež zůstávala několik desetiletí v ústraní našeho zájmu. Až tak, že se z nich najednou stal poměrně velký a těžko řešitelný problém.

Po časech ryzího kapitalismu a cenových válek přichází společně s novými generacemi i velká výzva v oblasti omezení lidského dopadu na přírodu a planetu jako celek. A často diskutovaným souslovím se stává takzvaný „Zero Waste“ (nebo také česky Život bez odpadů). 

Co je Zero Waste
Označuje se tak etický, ekonomický, efektivní a vizionářský cíl, který směřuje lidi a společnosti ke změně jejich životního stylu a postupů tak, aby napodobili udržitelné přírodní cykly, kde jsou všechny materiály a výrobky navrženy tak, aby mohly být použity znovu. A jedním z nejčastěji produkovaných odpadů, jsou potraviny.

Plýtvání jídlem: Ročně se vyhodí jedna třetina všech vyprodukovaných potravin

Začněme hrou jednoduchých a obecně používaných čísel. Podle zprávy OSN se na celém světě vyhodí přibližně jedna třetina všech vyprodukovaných potravin (přibližně 1,6 miliard tun potravin, což představuje přibližně 990 miliard dolarů). V České republice se ročně vyhodí přibližně 800 000 tun potravin.

Největší část vyprodukují domácnosti (přibližně 53 %), dále zpracovatelský průmysl (19 %) a výroba (11 %). Nezanedbatelná část potravin se znehodnotí i ve stravování (přibližně 12 %). V maloobchodu se vyhodí přibližně 5 % potravin.

Plýtvání jídlem se mapovalo i v našich kantýnách

Z tohoto důvodu se školní a závodní restaurace Primirest a Delirest rozhodly zúčastnit projektu RedPot (Redukce plýtvání potravinami) Technologického centra Akademie věd ČR, za účasti dalších vládních, nevládních i podnikatelských subjektů, který mapoval produkci potravinářských odpadů ve stravování – od přípravy pokrmů až po zbytky potravin od hostů v restauracích.

Projekt probíhal v roce 2018 ve dvanácti vybraných provozovnách tří různých řetězců veřejného stravování. Během 90 dnů se zjistilo, že přibližně 11 % připravených jídel skončí jako potravinářský odpad.

Toto byly 3 hlavní zdroje potravinářských odpadů ve stravování:

• odpad z produkce pokrmů (různé odřezky, nekvalitní potraviny atd.),
• odpad z nadvýroby pokrmů (tedy neprodané, nebo nevydané porce jídel),
• odpad od hostů v restauracích (tedy nesnězené části pokrmů).

Chceme významně snížit produkci

Jakub Holý Health, Safety, Environment and Quality manažer z firmy Delirest, však tuší, že dochází ke změně vnímání tohoto problému. „Důležité je, že si i ty největší firmy světa začaly uvědomovat, že současná situace je skutečně neudržitelná. Že není možné dál pokračovat v takto enormním plýtvání zdroji, a proto se mnoho společností začalo připojovat k Cílům udržitelného rozvoje OSN a ve vztahu k plýtvání s potravinami zejména k cíli číslo 12 – Odpovědná výroba a spotřeba.“

TOP PRIORITY DELIREST A PRIMIREST

FOOD WASTE
trvalé a dlouhodobé snižování produkce odpadu z potravin

UDRŽITELNÝ NÁKUP
v oblasti klíčových komodit

PLANT FORWARD MEALS
zvyšování podílu rostlinných bílkovin v našich jídlech

AKTUÁLNĚ 15+ % FIT JEDÁL
v jídelníčcích a náš Fit Brand Ched Kristýna Ostratická pracuje na dalších

Jak zmírnit plýtvání jídlem

Samotný Delirest a Primirest přitom patří mezi klíčové hybatele celé změny uvažování o jídle. Jsme totiž největší středoevropská skupina v oblasti firemního a smluvního stravování. V regionu střední a východní Evropy jsou Delirest a Primirest lídrem na trhu stravovacích služeb s 5 300 kmenovými zaměstnanci a více než 360 provozy, kde každoročně vydáme přibližně 50 milionů jídel.

Od roku 2020 navíc na všech Delirest provozech měříme množství BIO odpadu a hned v prvním roce jsme snížili jeho produkci o 50 % na jedno prodané jídlo.

S organizací Zachraň jídlo jsme připravili dokument Darování hotových pokrmů – Analýza současného stavu a příklady dobré praxe, představili praktický návod, jak darovat jídlo. Za více než roku spolupráce jme darovali více než 5 000 jídel.

Kromě toho náš BIO odpad prodáváme pro energetické využití, použitý olej zase dodáváme do výroby biopaliv.

Zjistěte, jaké kroky jsme zavedli proti plýtvání potravinami v našich jídelnách

„Nejen, že se účastníme celosvětových aktivit jako je např. Stop Food Waste Day, nebo Mezinárodního dne povědomí o plýtvání jídlem, kterými se snažíme na celý problém upozorňovat. Ale zároveň jsme přijali naprosto konkrétní opatření, která jsou zaměřená na snižování potravinářských odpadů. Důležitá je také spolupráce s našimi klienty, tedy společnostmi, pro které zajišťujeme stravování. Snažíme se je přesvědčit, že široká nabídka po celou dobu výdeje ne vždy znamená nejvyšší kvalitu a čerstvost, že naopak určitá flexibilita v nabídce může přinést pestrost, zvýší využití sezónních surovin, a hlavně sníží produkci potravinářských odpadů. Dále se ve spolupráci s klienty snažíme rušit vzorové porce, což byl v minulosti standard, na který si hosté rychle zvykli, ale v současné době tento způsob prezentace pokrmů představuje již překonaný způsob prezentace. Navíc představuje významnou položku v produkci potravinářských odpadů. A samozřejmě se zaměřujeme především sami na sebe a snažíme se neustále zlepšovat. Zavedli jsme detailní měření potravinářských odpadů ve všech našich restauracích. Naměřené hodnoty analyzujeme a hledáme příležitosti k předcházení odpadů.“

Dost bylo plýtvání jídlem. Připojte se i vy

Jak Jakub Holý podotýká – je skutečně „nejvyšší čas“ ke změně. „Pokud si uvědomíte nárůst počtu obyvatel na planetě a omezené zdroje, které naše planeta při produkci potravin má, musíme využít všechny příležitosti a zabránit plýtvání potravinami. Je to naše odpovědnost a my si ji plně uvědomujeme. Měli bychom využít i toho, že nastupující generace chce tyto věci změnit. Uděláme maximum, abychom ji podpořili.“

I vy se můžete připojit a předcházet plýtvání potravinami, stačí se řídit několika jednoduchými pravidly. A výsledkem bude nejen dobrý pocit, že zbytečně neplýtváte a snižujete tak dopad na životní prostředí, ale chování „řádného hospodáře“ se projeví i ve vaší peněžence