Velké ambice skupiny Delirest a Primirest: vstup do sektoru nemocničního stravování a digitalizace

Na českém gastronomickém nebi už se pár týdnů zabydlují značky Delirest a Primirest, které nahradily lídry tuzemského závodního a školního stravování Eurest a Scolarest. Rebranding a s tím spojený vznik nového subjektu soustředěného na země střední Evropy je ale jen začátek. Delirest míří do nových sektorů a zavádí řadu novinek. Primirest významně rozšiřuje samoobslužný provoz školních restaurací, které pomáhají dětem objevovat nové chutě a učí je neplýtvat. A značka se chce navíc angažovat i v prosazení jedné velké společenské změny: školního stravování zdarma. To všechno v rozhovoru představuje generální ředitel obou brandů Michal Debrecéni.

Vezměme to od začátku, na vysvětlenou. Jak to bylo se vznikem Delirestu a Primirestu?

Ještě do nedávna jsme byli součástí velké gastronomické skupiny, společnosti Compass Group. Ke změně došlo k 1. lednu 2023 a byla vyústěním delšího procesu, kdy Compass Group přehodnotila své strategické portfolio a rozhodla se odejít z prostoru střední a východní Evropy. Pro nás se tím otevřela obrovská příležitost. Naši tehdejší maďarští manažeři se rozhodli formou manažerského výkupu část bývalé firmy odkoupit a vytvořit novou samostatnou společnost. Díky tomu se nám podařilo otevřít největší středoevropskou cateringovou společnost pod názvem CEE Catering Holding a obchodní značky, pod kterými na trzích střední a východní Evropy fungujeme, a to Delirest a Primirest.

Dochází se změnou obchodních názvů i ke změně portfolia klientů?

Portfolio klientů se nemění. Díky bližší spolupráci v rámci středoevropského regionu jsme teď navíc schopní efektivněji reagovat na specifické potřeby regionálních klientů na jedné straně a na druhé straně sdílet pozitivní zkušenosti a know-how. Například naši kolegové v Maďarsku jsou velmi silní v segmentu zdravotnické péče. V tom od nich chceme čerpat zkušenosti a zaměřit se i na tento sektor.

Mění se nějak kvalita a úroveň vašich služeb?

Víc se zaměříme na uživatelskou zkušenost a její vylepšení. V nejbližších týdnech představíme novou mobilní aplikaci, která strávníkům usnadní komunikaci s námi i správu jejich účtů, rezervaci jídel, přehled konzumace i možnost dávat nám okamžitou zpětnou vazbu. Klientům nabídneme automatizaci a koncepty, které umožní samoobslužný výdej jako způsob zvýšení produktivity práce. Ať už formou inteligentních samoobslužných pokladen nebo formou zcela nového Delimarketu, našeho bezobslužného, umělou inteligencí řízeného a flexibilního řešení pro provozy, kde není na plnohodnotnou kuchyň místo nebo pro ni není dostatek personálu.

Dají se všechny tyhle změny zvládnout ve stávajícím týmu?

V průběhu posledních dvou let naše týmy úspěšně personálně posílily, pokračující transformace se ale neobejde bez podpory zkušených projektových manažerů a specialistů na digitalizaci. Náš gastronomický tým jsme už rozšířili o specialistku na zdravé stravování, která má za cíl navýšit podíl receptur založených na větším podílu rostlinných proteinů.

Myslíte si, že je zdravé a bezmasé stravování ve světě, v Evropě nebo v Česku trend?

Neřekl bych, že úplně bezmasé, ale trend to určitě je. Hlavní myšlenkou je nahradit část živočišných proteinů rostlinnými tak, aby jídlo bylo nutričně vyvážené a mělo stále vysoký obsah zdravých bílkovin. Objednávka vegetariánských a veganských produktů je u nás stále na úrovni 6 až 7 %, ale zjistili jsme, že pokud poskytujeme receptury a pokrmy, které jsou vizuálně a senzoricky atraktivní, mohou obsahovat nižší živočišnou složku ve prospěch té rostlinné a poptávka po konzumaci těchto jídel roste. Vegetariánské a veganské jídlo zatím poptává nízké procento trhu, ale musím zdůraznit, že my se pohybujeme v oblasti závodního stravování, kde jsou našimi hlavními klienty výrobní podniky a v nich těžce fyzicky pracující lidé, takže přirozeně poptávají těžší energetická jídla.

Závodní stravování vychází především z požadavků jednotlivých klientů. Existuje nějaký trend, co lidem v Česku a na Slovensku víc chutná?

Když se podíváme do našich statistik, tak na prvních deseti místech najdeme osm různých smažených řízků včetně smaženého sýra. Určitě tam bude ještě guláš a svíčková na smetaně. Jedná se o evergreeny. Co ale pozorujeme, je stoupající poptávka po exotičtějších jídlech, po nových chutích. Týká se to asi 15 až 20 % našich strávníků.

Stává se tak pestré a kvalitní závodní stravování skutečným zaměstnaneckým benefitem?

Praxe nám to potvrzuje. V rámci soutěže o pracovníky se stává důležitým nástrojem. Tento benefit je 100% dostupný pro všechny zaměstnance, a pokud je navíc pro ně zdarma plně v režii zaměstnavatele, má klíčový význam. V nejbližších dnech zveřejníme případovou studii od jednoho našeho klienta, který se rozhodl radikálně změnit benefitní systém a postavit zaměstnanecké stravování na první místo. Nejenže se to setkalo s velmi pozitivní odezvou, ale všimli si toho i další zaměstnavatelé v regionu a vnímají to jako své ohrožení nebo výhodu, kterou náš klient v rámci konkurenčního boje získal.

Mohlo by být i školní stravování zdarma?

Mohlo a je to velmi dobrá otázka. Velice se touto ideou zabýváme a rádi bychom v nejbližších letech vyvolali na toto téma veřejnou debatu. Příklady ze zemí, kde je školní stravování univerzálně dostupné pro všechny děti, ukazují, že to má široký socioekonomický pozitivní dopad. Můj skromný odhad nákladů pro ročníky 1 až 4 jsou cca tři miliardy korun ročně. Při všech výdajích, které vlády v Česku i na Slovensku učinily během posledních let, si dovolím tvrdit, že v tomto případě by efekt investice byl mnohem větší. Ostatně nejlepšími příklady jsou Finsko a Švédsko, kde se bezplatné školní stravování stalo součástí velkých transformačních procesů, které byly pozitivní pro celou společnost.