Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Nahlédněte s námi pod pokličku závodního a školního stravování
4. 12. 2023
Na začátku bylo několikaleté vyjednávání, ale i velká odvaha, kuráž a odhodlání věci měnit a posouvat. Následovalo klíčové rozhodnutí, stavební úpravy jídelny a ostrý start. „Po roce fungování první samoobslužné školní restaurace v Česku vidíme skutečné výsledky. Děti se naučily jíst polévky a dokázaly snížit objem zbytků o neuvěřitelných 90 procent,“ říká Josef Hásek, regionální ředitel Primirestu.
Malá školní jídelna pro 80 dětí z prvního stupně Masarykovy základní školy v Tanvaldu se stala vůbec první školní restaurací Primirestu s plnohodnotným samoobslužným výdejem. Od výběru jídla, nabírání až po třídění zbytků z talířů a uložení nádobí do mycích košů. Malí školáci všechno hravě zvládají.
„Tenhle model stravování zapadá do celkové koncepce naší školy, protože vedeme děti k samostatnosti, k možnosti volby, k rozhodování, ale i zodpovědnosti za svoje činy,“ popisuje Jana Duňková, ředitelka tanvaldské školy.
Nový přístup k systému stravování vzbuzoval mnoho otázek, proto tolik stojí na počáteční edukaci. A to nejen žáků, ale i jejich rodičů a pedagogů. Při pravidelných měsíčních schůzkách z jejich úst zaznívaly různé obavy, které se ale v provozu nikdy nenaplnily.
Třeba proto, že v jídelně jsou neustále přítomní proškolení pedagogové i kuchaři, kteří pomáhají například těm nejmenším dětem se servírováním.
„Úspěch finského modelu bezobslužného školního stravování je postavený i na tom, že s ním naši pedagogové plně souzní. Ve výuce vedou žáky k přemýšlení nad jejich potřebami, nad plýtváním, nad svým vlastním chováním. A samozřejmě musí jít příkladem, protože ten učí nejvíc.“
Jana Duňková, ředitelka tanvaldské školy
Finský model je postavený na třech pilířích:
Žáci si jídlo nabírají sami podle vzorové porce, kterou vidí na tácu před sebou, tedy polévku, hlavní jídlo, salát a nápoj. „Takto i vizuálně děti motivujeme k tomu, aby ochutnaly všechny složky pokrmu. Všechno krájíme na atraktivnější menší kousky a žáci si mohou přidat, kolikrát chtějí. Skvělou zprávou nejen z nutričního hlediska je, že děti začaly jíst polévky. I když si naberou jen trošku nebo menší porci, tak ji ochutnají a snědí,“ říká Josef Hásek a zároveň připomíná, že velikost porce si volí děti sami podle své chuti a hladu.
Významným přínosem samoobslužného výdeje školních obědů je výrazné snížení množství odpadu. Maskot Barvožrout na interaktivních LED panelech v prostorách restaurace strávníkům každý den ukazuje, kolik jídla předchozí den skončilo v koši. Povzbuzuje děti k pečlivějšímu výběru a přidává tip na ideální porci. „Pro porovnání jsme celý loňský školní rok monitorovali odpad ve srovnatelně velkém provozu v základní škole v Lysé, kde je klasický výdej a výběr ze dvou jídel. Z interních statistik vyplývá, že finský model přispěl až k 90% snížení plýtvání,“ interpretuje data Hásek.
V porovnání s klasickým výdejem si ještě ředitelka Duňková všímá dalšího, zatím možná ne tolik zdůrazňovaného benefitu. „Děti rozbíjejí daleko méně talířů než dřív. Je to dané tím, jakým způsobem po jídle samy třídí použité nádobí, příbory a bioodpad a dávají je do připravených košů,“ pochvaluje si.
Se samoobslužným modelem školních obědů se ještě před ostrým provozem důkladně seznámili i zástupci Krajské hygienické stanice v Jablonci nad Nisou. Jejich podmínkou pro spuštění bylo proškolení všech pedagogů tzv. hygienickým minimem, aby mohli v případě potřeby pomáhat nejmenším žákům s nabíráním jídla.
Žádné výdejní okénko totiž v samoobslužné restauraci nenajdete. „Uprostřed stojí temperovatelný pult s nádobami s hotovým jídlem, který jsme proti běžnému standardu snížili o 15 centimetrů, aby bylo nabírání pro menší děti pohodlnější. Nastavili jsme přísnější hygienická a kontrolní pravidla, nakoupili jsme například více servírovacích pomůcek, jako jsou naběračky, a po každé třídě se všechny pomůcky vymění za čisté. Stejně tak vyměňujeme i samotné gastronádoby, ve kterých je jídlo připravené k výdeji. V jídelně tak má každá třída připravený čerstvý oběd jen pro sebe. Náš personál pečlivě hlídá teploty uvařených pokrmů a kontroluje, aby se obědy vydávaly při té správné,“ popisuje praktickou stránku Jakub Holý, který má v Delirestu a Primirestu na starost kvalitu a bezpečnost.
Užitečnou a vítanou nadstavbou samoobslužného modelu je teď zapojení Masarykovy ZŠ Tanvald do projektu Zachraň oběd. „Tato aktivita nám opět dokonale zapadá do udržitelné koncepce fungování naší školy, protože nespotřebované jídlo se dál využije a daruje potřebným. Proto jsem ráda, že ruku v ruce s finským modelem díky spolupráci s neziskovkou Zachraň jídlo pomáháme sociálně slabým rodinám nebo samoživitelkám v našem městě,“ kvituje tuto iniciativu ředitelka školy, ze které nevydané jídlo putuje do tanvaldského rodinného centra Maják.
Čtěte také
Finský model stravování od nového školního roku zavedla také jídelna ve druhé budově Masarykovy ZŠ v Tanvaldu, která prošla během prázdnin stavebními úpravami a kde se stravují děti od 1. do 9. třídy. Zbrusu nová samoobslužná jídelna vznikla také ve Svobodné základní škole v Jablonci nad Nisou, která si stavěla zcela novou budovu a cílem bylo hned od začátku zavést tento nový a v mnoha ohledech pokrokový model stravování.
Momentálně se tak ve všech třech samoobslužných restauracích Primirestu stravuje víc než 550 žáků a další nové jídelny jsou už teď v řešení.
Sdílejte:
