Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Nahlédněte s námi pod pokličku závodního a školního stravování

Vyhledávání

Vegetariáni: dřív sekta, dnes pomocníci planety

2. 3. 2021

Co nám chutná

Možná jste se pod vlivem pandemie začali více zamýšlet nad tím, jak žijete. A možná vás také napadlo, že by neškodilo jíst méně masa. Pokud ano, věřte, že přemýšlení o tom, kolik masa my lidé konzumujeme, se věnuje pozornost už staletí. Nejdřív o něj lidé museli bojovat, měli ho málo. Pak intelektuálové získali dojem, že právě maso může za některé špatné lidské vlastnosti. Dnes se nižší spotřebou masa snažíme bránit udržitelnost planety.

Podle historika gastronomie Martina France se mýtus o člověku jako vegetabilně se stravujícím jedinci táhne staletími. Stala se z něj trochu modla. Výrazně na přetřes přišla otázka vegetariánství v intelektuálních kruzích v 18. a 19. století. Konzumace masa byla spojována s některými negativními lidskými vlastnostmi, jako je agresivita. Německý lékař, spisovatel a muž zabývající se přírodní léčbou Christoph Wilhelm Hufeland, který hlásal alternativní životní směry, napsal v roce 1796 spis s názvem Makrobiotika aneb Umění prodlužování lidského života, kde celou svoji vizi vegetariánství formuloval. Psal mimo jiné o tom, že prvotní lidé byli šťastnější, protože se živili mírumilovnou rostlinnou stravou, a konzumaci masa vnímal jako něco, co způsobuje divokost a agresi, která pak národy ponouká k válčení.

Vzestup množství konzumovaného masa s sebou přinesla industrializace, ale plusy a minusy vegetariánské stravy se zvažovaly pořád. Podle knihy Martina France s názvem Retrojídlo byli vegetariáni ještě v 70. nebo 80. letech 20. století považování spíš za sektu, přesto odborníci psali o vhodnosti omezení konzumace masa a uzenin. „Samozřejmě se pilně činili tehdy, kdy zásobování masem poněkud vázlo,“ uvedl Franc.

Prospěšná varianta

Podle výživové poradkyně Compass Group Kristýny Ostratické je dnešní stanovisko poměrně jasné. „Vegetariánství může být velmi zdravé a prospěšné, ale je potřeba říct, že ten, kdo se tak stravuje, o tom musí něco vědět a respektovat jistá pravidla. Pokud má takový člověk plnohodnotný jídelníček, jeho strava je pestrá a zahrnuje obiloviny, bílkoviny, zeleninu, luštěniny, oříšky, semínka, vejce a mléčné výrobky, které jsou pro něj jediným zdrojem vitamínu B12, tak pak je to úplně v pořádku a doporučitelné. Spotřeba masa je z hlediska udržitelnosti na planetě opravdu problematická,“ upozorňuje Ostratická na něco, co už potvrzuje i dlouhá řada vědeckých studií.

Rostlinná strava umí být neuvěřitelně pestrá. Stačí jen využít všech možností.

Kromě zmiňovaného vitamínu B12 si vegetariáni musí víc hlídat také příjem dostatečného množství bílkovin nebo omega 3 mastných kyselin, které jsou například v rybách nebo oříšcích. Spíš než házet do sebe jedno kešu nebo vlašák za druhým je ale dobré zaměřit se na rovnováhu mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami. Těch druhých mají Češi dlouhodobě nadbytek, poměr je místo doporučených 1:3 až 1:20, což je dáno třeba masivním používáním slunečnicového oleje. Přitom řešení je poměrně jednoduché, stačí vyměnit ho za ten řepkový.

Důležitá „ale“

Když dostane Kristýna Ostratická otázku, jaké doporučení ohledně vegetariánství dává ona, váží slova. „Jak se situace na planetě horší, lidé se o ni víc zajímají a řeší dopad svého života, takže k vegetariánství přirozeně přichází. Snížit spotřebu masa je určitě dobře. Naše tělo ho nepotřebuje každý den a už vůbec ne několikrát denně,“ líčí výživová specialistka, která ale poukazuje na výjimky. Do nich patří třeba výživa dětí. „Pokud se vegetariánsky dobře stravuje rodič, nevidím zásadní problém v tom, aby k tomu nevedl i děti. Je tam ale řada ale – dítě nesmí trpět žádnou nemocí, nemá být extrémně zatěžované a bála bych se takové stravy, i pokud vrcholově sportuje. Lehce pak sklouzne k poruše příjmu potravy.“

Kde tedy začít, pokud byste se do omezování masných výrobků rádi pustili? Položkou, která se škrtá velmi jednoduše, jsou podle Ostratické uzeniny. Češi jich jedí ohromný nadbytek, přitom to není ani trochu potřeba. „Spotřeba masa se liší kulturně i geograficky. Jsou lidé, kteří opravdu maso k životu potřebují, mluví o tom i tradiční čínská medicína a i já to chápu. Nehledě na to, že maso se od nepaměti jedlo, takže náš organismus je k jeho trávení přizpůsobený. Uzeniny jsou ale naprosto zbytečné a pro náš organismus nevhodné. Třeba dětem bych je nedávala vůbec. Maximálně jednou za rok buřt nad ohněm pro zážitek.“

Spíš než na kvantitu proto výrazně doporučuje zaměřit se na kvalitu. Ne všechno maso v obchodech se prodává v té nejvyšší. Když se ho ale člověk občas zřekne, může si pak dovolit třeba kuře v biokvalitě. „Na jeho chuti se rozdíl pozná nejvíc. Takové kuře totiž žilo daleko delší dobu a mělo daleko kvalitnější krmení, což se oboje na chuti odrazí,“ dává výživová poradkyně radu, kterou často uděluje i svým klientům. Cesta vyměnit kvantitu za kvalitu se totiž ukazuje jako výhodná i u jiných výživových kategorií a v životě obecně. Rostlinné stravě navíc nahrává i to, že dnes už je v obchodech daleko barevnější nabídka produktů, takže vegetariánství rozhodně nevyžaduje žádné sebezapření. Koneckonců připravovat v tomto duchu výborná jídla už umí i šéfkuchaři restaurací. Éra smaženého sýra jako jediného takového pokrmu už je dávno zapomenuta.

Další články k tématu:

načíst více příspěvků