Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Nahlédněte s námi pod pokličku závodního a školního stravování

Vyhledávání

„Dětská“ nemusí znamenat pro děti. Jak do svačiny dostat pestrost?

19. 10. 2021

Vaříme zdravě

Od začátku školního roku už pár týdnů uplynulo a možná to na sobě cítíte. Energie na to zabývat se obsahem dětského svačinového boxu už zkrátka není to taková, jako byla v prvních zářijových týdnech, a člověk má tendence sklouzávat ke zkratkám. Protože pod Compass Group patří i síť školních jídelen Scolarest, víme o tom, a tak posíláme díky naší výživové poradkyni Kristýně Ostratické pár tipů, jak se nenechat nachytat. Nejen na vlastní zaneprázdněnost, ale třeba taky na neochotu zabývat se složením a bezpečností potravin. Ty jsou totiž u dětské výživy obzvlášť důležité.

Pokud jsou svačiny pro děti vaším každodenním chlebem, dost možná už jste v obchodech narazili na spoustu potravin s označením „dětská“. Právě ony často končí jako součást svačin, zdaleka ne všechny na to ale mají právo. Tedy složení.

„Označení ‚dětská‘ nikde v legislativě nenajdete, není nijak definované, takže výrobce nemusí splňovat žádné konkrétní požadavky na složení nebo obsah soli či konzervantů,“ upozorňuje Kristýna Ostratická, výživová specialistka Compass Group.

Neříká tím, že je taková nálepka úplný výmysl, někteří výrobci se opravdu snaží si s produktem deklarovaným pro děti vyhrát. Neplatí to ale absolutně. Spíš než názvu je proto daleko lepší věnovat pozornost složení dané potraviny. Například šunka se popisuje rozdělením do jakostních tříd – nejvyšší, výběrová a standardní. „Pro děti bychom samozřejmě měli volit tu nejvyšší třídu, která složení výrazně ovlivňuje. U takových produktů se nesmí používat žádná barviva nebo škroby, ve složení se nesmí objevit jiná než živočišná bílkovina a musí se jednat o čistou svalovou bílkovinu,“ vypočítává Ostratická.

Sůl vs. dusitan sodný

Když už člověk stojí u regálů v obchodě a vybírá, rozhodně by se měl podívat i na druhou stranu obalu a na podrobnosti o složení. Bude tam někde uveden obsah soli, který by se u šunky pro děti měl pohybovat ideálně do dvou gramů na 100 gramů výrobku. A taky obsah dusitanu sodného. Pro něj platí, že ho bude pravděpodobně tím víc, čím méně bude soli. „On totiž sůl částečně nahrazuje, jedná se o konzervant, ale pozor, je problematický. Spadá do seznamu škodlivých rakovinotvorných látek, a byť výrobci mluví o tom, že ho přidávají jen v maličkém množství, je třeba být ostražitý. Také proto by šunka na dětském jídelníčku rozhodně neměla být denně,“ upozorňuje Ostratická a stejně jako v jiných ohledech radí sázet na pestrost. Šunku střídat se sýry nebo pomazánkami a zaměřit se na různé druhy pečiva.

Sama ví, že to není jednoduché. Její malý syn například nemá rád sýry. I tak je ale možné vytvořit svačiny barevné, které dodají dětskému tělu přesně to, co přes den potřebuje. Doporučuje proto střídat různé druhy pečiva a klasické rohlíky nebo chleba „naředit“ tím kváskovým, krekry nebo tortillami a zaměřit se i na různé druhy mouky, ze které je produkt vytvořený. Ostratická rozhodně nepatří k těm, kdo by zatracovali pšenici. Ale je taky velká propagátorka žita, špaldy nebo grahamové mouky.

A škaredě se nedívá ani sladkosti, jen nemá rady ty, které se prodávají zabalené jako trvanlivé pečivo. „Obsahují zbytečně velké množství cukru a palmového oleje, který je pro děti naprosto nevhodný,“ apeluje odbornice. Daleko raději má domácí recepty, třeba špaldový perník slazený medem, strouhanými jablky nebo rozmixovanými datlemi.

Další články k tématu: